Krávy, krávy
jak si vlastně povídáte,
Krávy, krávy
jakou máte řeč. Bů bů bů bů bů
Kočky, kočky
jak si vlastně povídáte,
Kočky, kočky
jakou máte řeč. Mňau, mňau, mňau, mňau,
Pejsci, pejsci
jak si vlastně povídáte
pejsci, pejsci
jakou máte řeč. Haf, haf, haf, haf, haf
Jede, jede poštovský panáček,
jede, jede poštovský pán.
Vpředu má trubičku a vzadu truhličku,
jede, jede do Rokycan.
Naše země, to už víme, je jako míč kulatá.
Najdeš na ní kamarády, rostlinky a zvířata.
Přes hory a oceány poletíme na výlet,
Navštívíme Austrálii(…) – uvidíme celý svět.
Žížalička lezla líně
do kolečka po pěšině
Lezla, lezla to si dala
na uzel se zavázala
Kdo ten uzel rozváže ?
Na koho prst ukáže !
Žížaly
Bádali vědci, bádali // jak vlastně žijí žížaly.
A zda-li ten život žížalí // je lépe zkoumat zblízka nebo z povzdálí.
A kdybych těch žížal nebylo // zda špačkům a kosům by to vadilo?
A zda-li pak naopak žížaly // by úbytek ptactva vítaly?
Když žížala z hlíny vystrčí nos // tak může jí ho uzobnout kdejaký kos.
Však patří to k žížalím radostem // že jim zbytek těla hnedle zase doroste!