Horní menu

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie > Historie obce

Historie obce

Počátky Jakubova zůstanou vždy nejasné. Ví se sice bezpečně, že jméno vsi je spojeno se zasvěcením Jakubovského kostela sv. Jakubu Staršímu, avšak kostel vznikl teprve na počátku 13. století a historikové předpokládají, že tu existovala vesnice již před založením kostela. Jaké bylo její jméno, však nevíme.

První písemná zpráva o Jakubově pochází z doby kolem poloviny 13. století a dá se z ní usuzovat, že prvním známým držitelem Jakubova byl Wolfram (Olbram) Schenk z Schenkenberku. Některý z jeho potomků založil v druhé polovině 13. století v Jakubově vodní hrad, v místě, které se označuje dodnes názvem Hrad a kde nyní stojí několik domků.

Ve 14. století se v Jakubově těžilo stříbro.

Pernštejni a Krajířové

Když Schenkové v mužské linii vymřeli, získal jakubovské panství na počátku 14. století Filip z Pernštejna. On I Jeho potomci na Jakubově OSM až do roku 1384 a používali přídomku „z Pernštejna a z Jakubova" - hrad tedy určitě existoval a výslovně se uvádí roku 1354.

Z majetkových zápisů je zřejmé, že před husitskými válkami byl v Jakubově vedle opevněného sídla - hradu - rovněž panský dvůr. Koncem 15. století se majiteli Jakubova stali Krajířové z Krajku. V zápisu prodeje se už nezmiňuje sídlo (hrad) a z toho se usuzuje, že bylo již pusté. Krajířové se postarali o povýšení Jakubova na městečko, které proto převzalo do znaku jejich erb.

Po třicetileté válce

Třicetiletá válka změnila vzkvétající městečko ve zpustlou vesnici a Jakubov nějaký čas náležel panství moravskobudějovickému. Koncem 17. století byl Jakubov prodán spolu s Vranínem a Lukovem za 60 000 zlatých rýnských panství jaroměřickému, které tehdy náleželo hrabatům z Questenberku.

Roku 1843 žito ve vsi 251 mužů a 289 žen v 81 domech, které byly přízemní, nízké, s malými okny, postavené z kamene a z vepřovic, kryté došky.

V první polovině 19. století se na mnoha místech našeho kraje dolovala železná ruda. Dolovalo se i na panství jaroměřickém v Jakubově a ruda byla dodávána do Bolíkova u Dačic. Do roku 1861 patřil Důl sv. Matěje v Jakubově svobodné pant Marii Riesse Stallburg, jíž patřily i železárny v Sobkové. Pokusy s obnovením dolováni železné rudy po I. světové válce se omezily jen na přípravné práce - odkrytá železná ruda byla nekvalitní.

1. světová válka

Do první světové války v letech 1914-1918 odešlo z Jakubova 135 mužů, z toho se jich 26 nevrátilo. Po 1. světové válce měl Jakubov 103 čísel, stavby v obci byly většinou zděné a převážně kryté křidlicí, jen asi čtvrtina střech zůstala doškových.

Na společenský život v obci před 1. světovou válkou a po ní měly největší vliv dva mládežnické spolky: v roce 1909 založil monsignor Matěj Kabelka Místní jednotu katolické omladiny, v roce 1919 vznikla Místní jednota republikánského dorostu. jejich činnost spočívala především v pořádání společenských akcí a divadel.

2. světová válka a socializace

Druhá světová válka veškerý spolkový kulturní život v obci přerušila. Během okupace bylo na nucené práce nasazeno 24 jakubovských občanů. Někteří obětaví vlastenci z řad obyvatel obce riskovali svoje životy, když spolupracovali s partyzány.

V roce 1950 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo Jakubov a začala tzv. socializace vesnice, která pro mnohé skončila soudem, vězením, ztrátou majetku a vystěhováním z obce. Živnosti byly znárodněny.

Mládežnické spolky po vále svoji činnost neobnovily. Nové byl založen československý svaz mládeže, později přejmenovaný na Svaz socialistické mládeže. Po válce v obci začali opět pracovat: včelaři, Sbor dobrovolných hasičů a Svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva. V 50. a 60. letech byly založeny nové spolky: Myslivecký spolek, Svaz československo-sovětského přátelství, Český červený kříž, český svaz žen, Český ovocnářský a zahrádkářský svaz, Sbor pro občanské záležitosti a v 70. letech k nim přibyla TJ Družstevník Jakubov.

JZD Jakubov se v roce 1960 sloučilo s JZD Martínkov, později s JZD Domamil a v roce 1977 došlo ke sloučení JZD Jakubov s JZD Lesonice.

V roce 1964 byla obec Martínkov připojena pod Místní národní výbor Jakubov. K oddělení obou obcí došlo v roce 1990. kdy se konaly nové volby a byly opět obnoveny obecní úřady.

V druhé polovině 20. století proběhly následující akce, mnohé z nich se uskutečnily za významné brigádnické pomoci občanů.

1954-1956 meliorace (regulace) potoka
1958 postavena autobusová čekárna u státní silnice
1958-1959 stavba nové školy
1961 otevřen kulturní dům (přebudovaná stará škola)
1970 vybudována autobusová čekárna na návsi
1977 otevřena nová prodejna Jednoty (dnes Garmisch)
1977 otevřena budova požární zbrojnice a MNV
1978-1981 stavba nové mateřské školy
1982 přestavba staré školky na školní kuchyň a jídelnu
1982 výstavba sportovních kabin u hřiště
1984 otevřen nový výstavní areál u Bazénu
1984 kolaudace desetibytovky
1986 dokončen a napuštěn nový rybník Voráč
1986 započata demolice kulturního domu
1987 dokončena nová zděná čekárna na návsi
1990 u rybníka shořely kabiny a pivovarský pavilon
1991 slavnostní otevření kulturního domu
1996 provedena plynofikace obce
1997 vyasfaltování některých místních komunikací po plynofikaci