animace animace animace animace animace animace animace animace animace animace animace
Napište nám Odběr novinek Youtube

Fulltextové vyhledávání

Turistické zajímavosti

Přestože Jakubov již mnohokrát ve své historii změnil svou tvář a do dnešních časů se zde na první pohled mnoho pamětihodností nezachovalo, můžeme tu přece jen při podrobnější prohlídce objevit něco z dob minulých.

Především je to pozdně románský kostel svatého Jakuba Většího (též řečeného "Staršího"), který stojí na návrší východně za vsí. Dispozice jednolodního orientovaného chrámu (tedy s oltářem na východ) s předpokládanou patrovou emporou a chórovým čtvercem kněžiště uzavřeném apsidou zůstala v hrubých rysech zachována, nicméně množství stavebních zásahů v různých dobách je více než patrné. Ten poslední výrazný nastal v první polovině devatenáctého století a má "na svědomí" mj. odstranění původních románských oken a portálu z jižní strany. Nový vchod i s předsíní byl pak zbudován na západní straně.

V kostele však nalezneme několik cenných pamětihodností:

Raně gotické sanktuarium Pozdně gotické sanktuarium Jeden ze dvou zazděných náhrobních kamenů Románská křtitelnice

Na věži pak visí historicky cenný zvon z roku 1474, nesoucí nápis (v doslovném přepisu): "YN TEM NAMEN GOTS VNT MARIA IVNKT-FRAVN VNT SANT JAKOB". Tento zvon je zařazen mezi kulturní památky.

Ze severu ke kostelu přiléhá malá patrová stavba, které je v současnosti propojena s kněžištěm krátkou chodbou a slouží jako sakristie. V suterénním valeně klenutém prostoru se nachází kostnice. Někteří historikové předpokládají, že sakristie měla původně funkci pohřební kaple.

Historickou stavbou, jež měla ve své době nemalý význam, ale která se do současnosti bohužel již nedochovala, bylo panské sídlo zřejmě ve formě hradu asi z počátku 14. století nebo již z konce století třináctého. Přestože tento hrad zanikl zřejmě už v 15. století (snad za česko-uherských válek), dodnes se lokalitě kde stával říká "V hradě".

 Nicméně i dnes se může jevit zajímavou nezvykle hustá zástavba často ještě "chudých venkovských chalup" situovaných dle původní zástavby hradu. Patrná je poloha vodního příkopu stejně jako val po jeho vnějším obvodu.

Obrázek znázorňuje předpokládanou pozici hradních obvodových zdí, rekonstruovanou dle četných nálezů reliktů zdiva ve 20. století.

Jiným historickým objektem, byť mladšího data, je formanský zájezdní hostinec pocházející z roku 1749. Jeho vystavění souvisí se zřízením spojnice mezi Prahou a Vídní přes Jihlavu a Znojmo - právě mezi těmito městy Jakubov leží. Hostinec (podobně jako přilehlý mlýn) si zachoval již jen část své původnosti, neboť "podlehl" zejména v polovině 20. století účelové rekonstrukci na dílny zemědělského družstva, z přináležejících stájí pak vznikly garáže.

 

Před hostincem byl agrárníky v roce 1935 odhalen pomník "Osvobození půdy" s plaketou Jana Švehly, poslance c.k. i ČSR a jednoho z mnoha prvorepublikových premiérů. Kolem pomníku byl zřízen parčík nesoucí název "Staňkův park".

Osud tohoto místa stojí za povšimnutí. Po okupaci a zřízení protektorátního území Böhmen und Mähren musel být pomník stržen. Po Vítězství dělnického lidu v únoru 1948 došlo v souvislosti s kolektivizací zemědělství ke zřízení strojní rampy s váhou, v jejíchž základech se uvedený pomník ocitl. V rámci úpravy pozemku během rekonstrukce obecních komunikací v roce 2001 byla rampa zrušena a pomník "znovuobjeven". Nyní se nachází vedle obecního úřadu a plánuje se jeho postavení s připojením informací o jeho osudu.

 

Naproti hostinci přes silnici stojí socha sv. Tekly asi z poloviny 19. století. Traduje se, že forman, který ji měl dopravit kamsi na Znojemsko, neměl čím v hostinci zaplatit a tak tady nechal tuto sochu. Dnes socha patří mezi kulturní památky.

Zajímavosti v okolí

Také v nejbližším okolí Jakubova můžeme nalézt několik míst, která stojí za povšimnutí.

V roce 1512 byl prý zabit zdejší farář Petr Pleha na místě poblíž kostela zvaném Stráňky. Je zde umístěnmalý kamenný pomník. Údajně rovněž jeden z náhrobních kamenů v kostele patří právě faráři Petrovi.

Zhruba na východ od kostela můžeme spatřit zalesněný vrch, zvaný Lukovská hora. Kdysi se tomuto místu říkalo Křížová hora. V 17. století zde hrabě Schaumburk nechal postavit kapli sv. Antonína Paduánského. Při kapli býval vždy poustevník, jak zmiňují mnohé historické prameny i legendy. Kaple je dokonce zachycena v pozadí na obrazu zámku v nedalekých Bohušicích.

Po zneuctění vraždou musela být kaple znovu vysvěcena, tentokrát však bylo patrocinium změněno na sv. Víta. Do koncem 18. století pak kaple chátrala - v roce 1785 došlo k jejímu zrušení a po třech letech v souvislosti s josefinismem byla zbořena. Tak skončily pravidelné poutě na toto místo. Z Moravských Budějovic sem směřovala cesta lemovaná čtrnácti zastaveními křížové cesty.

Místo na Křížové hoře však nezůstalo pusté. Ještě v roce 1788 tu hned po zboření kaple postavili jaroměřičtí pánové Questenberkové letohrádek s jedním poschodím s rozhlednou a kaplí v přízemí. Od poloviny 19. století však začala pustnout i tato stavba a tak dnes můžeme vidět již jen polorozpadlou zříceninu po boku vodárenského objektu.

Severovýchodně od Jakubova leží dva rybníky: Vidlák a Oráč. Oráč byl založen až koncem 20. století, zatímco Vidlák patřil ke čtyřem rybníkům, které náležely již ve středověku k městečku Jakubov.

V letech 1928 - 1938 působil v Jakubově jako řídící učitel zdejší obecné školy Štěpán Koudela. Právě on přišel s iniciativou, na jejímž konci stála v roce 1931 "Plovárna Národní jednoty" u rybníku Vidlák, později známá jako Jakubovská riviéra. Rozsáhle upravená východní hráz rybníka, kabiny, pavilony, bufet, hřiště, taneční parket, kuželna... Výčet všeho, co řídící Koudela společně s učitelem Mílou Cinkem, Františkem Buchalem a dalšími vybudovali, by byl velmi dlouhý. Skutečností je, že se Jakubovská riviéra stala vyhlášeným rekreačním centrem v širokém okolí v době, kdy ještě neexistovala nedaleká Vranovská přehrada. Pořádaly se zde mj. plavecké kurzy, různé soutěže, hrálo se zde i divadlo. K poslechu o nedělích hrávala hudba.